Logotyp Základní škola Česká Ves
Základní škola Česká Ves
 

Školní výlet 5. třídy

 

Dne 6. 6. 2018  „šla“ 5. třída na výlet. Sraz byl na jesenickém vlakovém nádraží, kde jsme čekali do 8.50 a pak jsme jeli vlakem a pak autobusem. Jeli jsme tak dlouho, až jsme dorazili do Starého Města pod Sněžníkem. Odtud jsme vyrazili pěšky na chatu Návrší. Cesta byla dlouhá a také byla do kopce (trochu strmá). A dokonce jsme viděli německé bunkry!

 

Po nějakých dvou, nebo třech (nebo i více) hodinách jsme konečně dorazili na chatu Návrší. Poté jsme se konečně mohli ubytovat v pokojích. Na večer jsme hráli hry a pak jsme šli spát.

 

Druhý den nás čekal namáhavý výstup na Králický Sněžník. Nahoře byl opravdu krásný výhled – viděli jsme i stezku v oblacích! Tam i zpět jsme ušli celkem 21 km.

Třetí a poslední den jsme si zábavným způsobem prošli všechny ty roky, které jsme spolu na 1. stupni prožili. A pak jsme museli jet domů…

 

Asi nejlepší na tom je, že jsme za všechny ty dny ušli skoro 50 km, a to přece není málo. Takže výletu třikrát sláva!!!

 

Natálka M.

 

 

Dne 6. 6. 2018 se naše třída sešla na vlakovém nádraží. Měli jsme tam být v 8:30, ale znáte to – někdo tam byl před osmou a někdo pět minut před odjezdem. Když se dostavil i ten poslední z nás, mohli jsme naložit kufry do autobusu a vyjet. Byl zázrak, že jsme se s ostatními cestujícími neporvali o místa…

 

V Ostružné jsme přestoupili na vlak, tam to bylo lepší a prostornější. Za chvíli jsme dorazili do Starého Města pod Králickým Sněžníkem. Tam jsme se dozvěděli, že půjdeme turistický okruh, na kterém uvidíme bunkry z 2. světové války. Někteří se radovali a druzí zoufali, když se řeklo, že to bude pár kilometrů.

 

Když jsme okruh měli za sebou – konečně; nebýt slaďoučkých jahod, asi bychom to nezvládli - čekala nás tříhodinová cesta na chatu Návrší. Výstup byl dlouhý a únavný, a hlavně pořád do kopce, ale stálo to za to. V chatě na nás čekaly povlečené postele a na večeři špagety!

 

Když se začalo stmívat, přijel Dominik – známe ho jako instruktora z loňského výletu – a naučil nás hrát hru slunovrazi. Hra spočívá v tom, že si každý vylosuje jeden lístek. Kdo má lístek prázdný, je světlonoš a snaží se donést světlo zapálené svíčky na konec louky. Kdo má na papírku velké S je slunovrah a snaží se světlonošům všemožně bránit v přenosu světla.

 

Pak jsme se šli osprchovat a spát, protože další den nás čekal VELKÝ VÝŠLAP! Pořád a pořád jsme stoupali, bylo to opravdu náročné, ale zvládli jsme to. Vylezli jsme až na vrchol Králického Sněžníku – byli jsme 1 434 metry nad mořskou hladinou! A napili jsme se z pramene řeky Moravy – má výbornou, ledovou vodu, zajděte si tam, vyzkoušejte to sami!

 

Vůbec nás nepřekvapilo, že na nás na vrcholu čekala také kamenná zvířecí soška, ale zvíře samotné, to tedy bylo překvápko! Kde se vzalo, tu se vzalo, na vrcholu je socha roztomilého slůněte. Kdo nevěří, ať tam běží. A kdo to dokáže, ať si zjistí, kde se tam vzala, proč tam stojí a už více než 80 let vítá turisty zblízka i zdaleka.

 

Ovšem zpáteční cestu jsme si lehce protáhli, takže zpět na chatu jsme dorazili pořádně umordovaní. Řízky s chlebem, které nám pan chatař přibalil na svačinu, už jsme dávno měli snědené, tak jsme se všichni těšili na večeři. A toho pití, co jsme vypili! Ale pro toho, kdo měl za sebou přes 20 km náročného pochodu, to bylo nutné.

 

V noci jsme spali jako zabití a ráno se nám na rozcvičku vůbec nechtělo. Zato na snídani se všichni těšili – už věděli, že mi jiné bude výborná borůvková marmeláda. Akce „švédský stůl“ byla zárukou, že můžeme sníst tolik krajíců, kolik budeme chtít, a to byla fakticky mňamka!

 

Třetí den výletu jsme měli naplánováno, že budeme v okolí chaty a náš program se bude týkat právě uplynulých pěti společných let. Lektorky Mirka a Nika si pro nás nachystaly opravdu náročné úkoly, ale my jsme je zvládli a ještě jsme se u toho zasmáli. A ten maličký bumbrlíček – čtyřměsíční miminko – se na nás všechny smál!

 

Po dobrém obědě jsme vyklidili pokoje a naložili jsme naše veliká a těžká zavazadla panu chataři do jeho teréňáku. Rozloučili jsme se s lektorkami a vlastně i s uplynulým 1. stupněm a seběhli jsme zarostlou sjezdovku. Cíl byl jasný: vlakové nádraží ve Starém Městě. Bylo horko, dusno a tuze žíznivo, ale zvládli jsme to!

 

V Jeseníku bylo nádherně, po bouřce, chladivě a svěže, to byla paráda! Natěšení rodiče na nás nezapomněli a všichni jsme se rozešli do svých domovů.

 

Miška B.

 

Video školního výletu

Školní výlet


Natálka M., Miška B.



 

 
 
 

kalendar 

Srpen 2018
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
131415161718
19
20212223242526
2728293031