Jak jsme (ne)vyráběli svíčku z včelího vosku

Vraťme se ještě vzpomínkou na předvánoční období, ve kterém na naší škole proběhlo jistě pár zajímavých akcí.Tou nejdůležitější pro prvostupňové děti se stalo vánočně laděné sportovní dovádění organizované Dášou a Ivetou. Jako vždy se zhostily příprav a samotného průběhu na výbornou, proto i do pomyslné žákovské knížky obdržely od všech capartů z 1. stupně podtrženou jedničku s hvězdičkou.Těmi dalšími už byly jednotlivé besídky ve třídách. Jak dopadly některé z nich, můžete spatřit na fotografiích ve fotogalerii naší ZŠ Česká Ves. 

I třeťáci z "béčka" se chystají na besídku, kde chceme zazpívat tu koledu, tu pojíst nějaké cukroví, na to se těším nejvíce. Dětem jsem slíbil po vzoru sobotních vánočních dílniček výrobu hezkých svíček z včelích produktů, aby měly čím ozdobit svůj vánoční stromeček. Ale, znáte to... člověk míní, příroda mění... Poté co jsem si pečlivě vše připravil (nařezal pláty z včelího vosku na 5 centimetrové pruhy, dále je nutné počítat se správně otočeným knotem, přičemž důležitý je směr vinutí pletení, jinak by svíčka nehořela, zajistil vhodné podložky na samotné "stáčení" plátků a v neposlední řadě půjčil od holek i takovou maličkost jako je obyčejný fén, potřebný při dokončení svinutí finálního výrobku - hezky vypadající a dokonce i funkční sváteční svíčky z netradičního materiálu), splakal jsem nad výdělkem. Tak praví teorie, ale od ní je cesta k úspěchu někdy velmi strastiplná... Vězte, že k samotné výrobě vůbec nedošlo!!! Proč? Jednoduchá odpověď! Protože učitel chtěl voskové plátky nahřát, aby se lépe zpracovávaly, jenže nepočítal se svou děravou hlavou a zapomněl na ně. Po 2 hodinách z nich zbyl jen vosk nakapaný na podlaze sborovny a všem oči pro pláč. Jaká škoda! Místnost krásně provoněla, ale děti byly bez svíček. Vše jsme nakonec zachraňovali jedním z tradičních symbolů Vánoc. Zhotovili jsme ze skořápek vlašských ořechů lodičky a naplnili je náhradními, dortovými svíčkami a ty poté vypustili do připravených nádrží. Všem lodičky proplouvaly tak jak chtěli, jen učitelova loď spíše připomínala bájný, ale potopitelný Titanic. Ti, kterým doplula ke druhému břehu, mohou počítat v novém roce s cestováním a vracením se domů, ti , kterým se spojila s jinou bárkou, budou úspěšní, spokojení a plni života se spoustou přátel. A to stejné a ještě více přeje celá III. B všem lidem - pohodu, klid a radost z žití.

Mgr. Rostislav Kolich

Více fotografií ve fotogalerii