Logotyp Základní škola Česká Ves
Základní škola Česká Ves
 

Výlet do Osvětimi

Osvětim, místo o kterém už alespoň jednou slyšel každý, ale málokdo ho navštívil a na vlastní kůži si dokázal představit, jak se asi v takovémto táboře žilo. Nám se naskytla díky základní škole ze Zlatých Hor jedinečná příležitost, navštívit toto hrozné místo, jenž se za druhé světové války stalo hrobem statisíců lidí.

Dne 7.5.2009 jsme v brzkých hodinách vyrazili spolu s pořádající školou na asi čtyřhodinovou cestu, která směřovala k největšímu nacistickému vyhlazovacímu táboru. Již při cestě, která probíhala v poklidu se v nás toho hodně odehrávalo. Nikdo vlastně pořádně netušil, co nás v brzké době čeká.

Kolem desáté hodiny jsme konečně dorazili na místo. Po menší přestávce jsme se přemístili ke vchodu do tábora, kde jsme každý obdrželi sluchátka, abychom mohli lépe slyšet pana  průvodce, a zároveň nerušili ostatní skupiny návštěvníků. Jelikož náš průvodce mluvil pouze polsky a většina by mu nejspíš nerozuměla, ujala se paní učitelka ze Zlatých Hor překladu do češtiny.

Ihned na začátku prohlídky každého zaujala vstupní brána s nápisem ,,Práce osvobozuje“. Osvětim totiž nebyl tábor pouze vyhlazovací nýbrž i pracovní. Naše kroky dále směřovaly k domům (blokům) ve kterých lidé v příšerných podmínkách přežívali. Jednotlivé bloky byly očíslovány a v každém z nich na nás čekalo něco jiného.V některém expozice nejrůznějších věcí, které si sebou lidé do Osvětimi přivezli, jako třeba nádobí, oblečení, brýle a různé další osobní věci. V jiných pak například fotografie vězněných lidí a v jedné dokonce vystavené vlasy, jenž byly vězňům ostříhány ihned po příchodu do tábora, a dále průmyslově využívány. Dalším důkazem toho že toto tyranství neznalo mezí, byly také dětské botičky a oblečení, které mnohdy patřily i úplným novorozeňátkům. Nejhorším blokem býval blok č. 11. Ne nadarmo se mu přezdívalo ,,Blok smrti“. Lidé zde přežívali v naprosto nelidských podmínkách. Někteří bez jídla, jiní ve tmě a další dokonce museli celou noc stát v malinkatém prostoru. No myslím, že nikdo z nás by tohle nechtěl zažít. Poslední naší zastávkou se stala plynová a spalovací komora.Všichni jsme procházeli místy, kde statisíce lidí přišlo o život. Myslím, že každému kdo tímto prostorem prochází, musí běhat mráz po zádech.Touto zastávkou naše exkurze končila.

Na všech z nás toto místo určitě něco zanechalo. Jen když tudy procházíte a vše vidíte na vlastní oči, dokážete si představit, co zde asi lidé prožívali. Osvětim je velice deprimující místo, ale myslím si, že by ho každý měl navštívit, aby si uvědomil, jaké hrůzy byly na lidech páchány.

Nakonec bychom chtěli moc poděkovat pořádající škole, že nám umožnila s nimi jet a zažít nezapomenutelný výlet.

 

Děkujeme.

 

 

Za žáky ze ZŠ Česká Ves: Martina Sikorová a Nikola Michálková

 



Ondřej Pavlík



 

 
 
 

kalendar 

Srpen 2018
PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
131415161718
19
20212223242526
2728293031