Logotyp Základní škola Česká Ves
Základní škola Česká Ves
 

DÝŇOVÝ DEN aneb kam se hrabe houbová nadúroda

 

Všude samé dýně … kouknu sem, kouknu tam, dýně, kam se podívám

 

Ve čtvrtek 12. října se v naší třídě „narodilo“ mnoho krásných dýní. Tykve různých barev, tvarů a velikostí čekaly v prádelních koších, vrchovatě naplněných díky jedné hodné paní z České Vsi, která nám je věnovala. (Děkuji, Aničko!) Každý páťák si mohl vybrat tu svou dýni sám, ale pozor – jen podle hmatu, se zavázanýma očima. Citem a srdcem.

Nejprve bylo potřeba dýni - miminko - pojmenovat, zvážit, změřit všechny míry, zapsat její rodné číslo, určit pohlaví, zaznamenat její vzhled do „fotografie“, zapsat její charakteristické rysy a vytvořit jí její rodný list se všemi dalšími podrobnostmi a iniciálami. (pozn. Některým dětem díky jejich pečování po několikátém převažování dýně dokonce během první hodiny přibrala; tak hezky se žáci páté třídy o své nově objevené ratolesti starali!)

 

A co že bylo na programu dále? V každém předmětu jsme si s dýní patřičně vyhráli! Malou ochutnávku činností si můžete poslechnout v naší Dýňové písni:

Dýňová píseň

 

V českém jazyce jsme tvořili věty s předepsanými slovními druhy, mezi něž patřila i dýně. Skládali jsme dýňové básně. Nacvičovali jsme popis dýně. Vyprávěli jsme příběhy, v nichž byla dýně hlavním hrdinou. Hledali jsme synonyma…

 

matematice jsme pracovali s jednotkami hmotnosti a s jejich převody, počítali jsme dýňové slovní úlohy, hledali jsme dýňové zlomky, řešili jsme zašifrovanou dýňovou záhadu.

 

Ve vlastivědě a přírodovědě jsme sledovali úrodu dýní v našich jednotlivých krajích a dělali pokusy s dýní (zjistili jsme, že dýně plave… a víte proč? Odpovědi posílejte na mudrova@zsceskaves.cz, vylosovaného výherce odměna nemine). Zkoumali jsme také dýňové barvivo a učili jsme se vyrábět dýňový sliz, což jak uznáte, je velmi potřebná dovednost.

 

No a následovala poslední dvouhodinovka, ve které jsme se pustili do zkoumání dýně uvnitř, zapisovali jsme si své postřehy do svých pracovních deníků k projektu. Počítali jsme semena v dýních. (Zkuste si tipnout nejvyšší nalezený počet semínek uvnitř jedné dýně  –  to je 2. kvízová otázka, může směřovat na stejnou mailovou adresu jako ta předešlá a budeme mít dalšího výherce!)

 

A vyučováním to ještě zdaleka nekončilo. Další různorodé činnosti na děti čekaly v odpoledním klubu, kde s pí vychovatelkou Janáčikovou tvořily z přírodnin, vyráběly lucerny, dlabaly  dýně, otiskovaly  listy na obřího draka. Žáci si také zatančili v rytmu zumby. S tanečním odpolednem pomáhaly školnímu klubu a družině i žákyně  6. tříd (Míša Stejskalová a Ester Dvořáčková) a Leona Diasová.

 

Děkuji svým kolegyním pí uč. Měkynové  ve výtvarné výchově a pí uč. Bouchalové  v ČS za spolupráci na našem projektovém dnu.  Své paní asistentce Proske za spoustu podnětných nápadů k projektu (pozn. je také autorkou textu k projektové písni).  Poděkování patří také paní vychovatelce Janáčikové za odpolední návazný program.

Věřím, že jsme si spolu s dětmi naše „dýňování“ všichni užili!

 

Výslednou výstavu můžete shlédnou ve vestibulu školy před jídelnou a v prostorách vstupu do školy! A až to všechno povadne a seschne, můžeme vzpomínat nad fotkami ve fotogalerii na školních stránkách…

 

Evaluace po projektovém dni:

… bavilo mě počítání semen v dýni, …líbila se mi matematika, jak jsme pracovali s dýní ….bavilo mě vypracovávání rodných listů pro dýni …. Pokusy s vodou a vyřezávání dýní…vážení dýní … nejvíc se mi líbilo, jak jsme s dýní „projížděli republiku“ ve vlastivědě a ty pokusy byly úžasné, nelíbilo se mi dlabání dýně, dvakrát jsem se řízla … pokusy se sladkou a slanou vodou, jestli dýně plave….psát rodný list…vykuchávání dýně…že jsme se neučili a mohli si trochu šeptat… matematické úkoly o dýni … že jsme se chovali k dýním jako k miminkům… jak jsme zkoušeli, jestli dýně plave a jak jsme počítali semínka, chci další takové projektové dny…

 

Literární část Dýňového deníku:

Kateřina Procházková

DÝNĚ

Byla jednou krásná dýně jménem Lisi, která rostla na kompostě. Byla velmi smutná, protože na tom kompostu byla úplně sama. Až jednou přišel den, kdy na kompostě vyrostla jedna krásná a obrovská dýně. Jmenovala se Viktor. Viktor byl kousek od Lisi. Ten den už Lisi nebyla nikdy smutná. Lisi i Viktor byli velcí přátelé a pořád si spolu povídali a hráli.

Dýně rostly a rostly a byly čím dál tím víc větší. Uběhly už dva měsíce od té doby, co se potkaly. Když tu jeden den přišel ke kompostu pán s nůžkami a utrhl Lisi i s kouskem stopky a zanesl ji domů. Viktor zesmutněl. Věděl, že si pro něj za chvíli přijde taky. A přišel. Doma Viktora i Lisi vydlabali a udělaly jim oči a strašidelné pusy. Od té doby sloužily jako strašidelné svíčky.

Lisi i Viktora postavili vedle sebe na chodbu.

 

Matyáš Michálek

VELKÁ ORANŽOVÁ DÝNĚ

Byla jednou jedna dýně,

co se tvářila jen líně.

Pořád jenom ležela

a v hlíně se jen válela.

Zahradník už jí měl dost,

utrhl si ji pro radost.

Udělal z ní salátek

a konečně měl svůj svátek.

 

Veronika Horníčková

Dýňová – detektivní příhoda

Dýně se procházela po zahradě a uviděla nahnilé jablko, tak ji zajímalo, co se mu vlastně stalo.

Zeptala se jablíčka, ale to si nic nepamatovalo. Chtěla zjistit, co se vlastně stalo, tak požádala o pomoc detektiva – pana Švestku, aby jí záhadu vyřešil.

Dýně mu poradila, aby šel k jabloni, kde jablíčko vyrostlo. Když přišli k jabloni, viděli, jak je vysoká. Hned je napadlo, co se stalo. Protože byl podzim, jablíčko už bylo zralé a spadlo ze stromu. Proto se nic nemohlo pamatovat. Dýně přišla na to, že tam jablíčko leželo dlouho a pan Švestka řekl, že pršelo a byla mokrá tráva, a proto jablíčko shnilo.  Záhada tím byla vyřešena.

 

Odeta Malčíková

Dýně

Co to dýni napadlo?

Navštívit dnes divadlo?

Protože tam tančili,

dýni za chvíli rozbili.

 

Máliková Natálie

Nová dýně

„Au“, pronesla dýně svým dunivým hlasem, když jsem jí vyřízla další část oka. „Počkej“, řekla jsem a letmo se podívala na hodiny, měla jsem už málo času, rychle jsem se dala do vyřezávání dalšího oka. Konečně bylo oko hotové, rychle jsem se podívala na dýni, „už budeš hotová“, pronesla jsem klidným hlasem.

Pusa byla hotova. „Tak“, pronesla jsem s úsměvem.

„Díky“, řekla dýně a usmála se, protože konečně měla čím.

Dýně seskočila ze stolu a utíkala neznámo kam.

„Sbohem, Nová dýně!“, zvolala jsem na ni.

 

Samuel Wadel

Dýně

Jednoho dne na poli začalo pršet.  Semínko dýně začalo klíčit. A najednou dýně. Ta rostla a rostla a rostla, až byla veliká. Pak ji vzali do auta a odvezli do obchodu. Tam dýni zahlédl chlapec a poprosil tátu, aby si ji vzali a šli k pokladně. Chlapec ji doma vydlabal a vyřezal jí oči, nos, pusu. K večeru dýni zapálil a spokojená dýně svítila až do rána.

 

Žerníček Šimon

Dýně

Dýně támhle, dýně tady,

vydlabané mají hlavy.

Je totiž ten svátek známý,

haloween teď každý slaví.

My se duchů nebojíme,

dýně pěkně rozsvítíme.

 

Teodor Žalud

Hodná dýně

Bylo jedno pole a na něm bylo hromada dýní. Všechny byly hezké, velké, ale škodolibé! Mezi mimi byla i jedna malá, hlínou zanešená hodná dýně. Ty velké dýně se jí posmívaly a říkaly: „Malá, hnusná dýnička, má za manžela Pepíčka!“ (Pepíček je slimák, který žere dýně!)

Ale byl podzim a dýně se sklízely. Malá dýně se těšila, jak ji někdo vydlabe. Ale jak byla hlínou maskovaná, tak ji nikdo nesklidil. A tak zplesnivěla.

Semínka ale zimu přežila a na jaře vyklíčila a bylo tam plno malých hodných dýní.

_______________________________

Nejlépe a nejprecizněji zpracovali své pracovní deníky z dýňového projektového dne a získali tak pracovní ocenění Top kvalita tito páťáci: Veronika Horníčková, Matyáš Michálek, Kateřina Procházková


Mgr. Pavla Mudrová



 

 
 
 

kalendar 

Listopad 2017
PoÚtStČtSoNe
  45
67891012
1314171819
2122
23
242526
27282930